Další tejden!
Nevim, jestli je to dobře, že to tak rychle utíká. Nicméně... Vánoce. Pořád nemám dárky, ale tak "'Tis the season." Jde hlavně o kouzlo, ne? A když už mluvíme o kouzlu, víkend strávenej v PR byl kouzelnej... svým způsobem. Zázrak se taky udál, přežili jsme víceméně ve zdraví všechnu tu zimu, metr a půl sněhu, štreku v noci, netekoucí vodu a tak, což zvlášť u sebe považuju za skvělý... Dárky se líbily.
PR mě - jako obvykle - donutila zamyslet se nad svojí budoucností. Vesnice a příroda jsou pro mě prostě neodolatelný, ale vim, že zároveň potřebuju lidi, potřebuju občas město a společnost a kulturu... Ale sedět takhle v domě na horách celej den, pít čaj, zapřáhnout sáně... Ach jo, to jsou sny. Jak to se mnou dopadne, nevim.
Nemám špatnou náladu. Vlastně je všechno ok. Múza mi taky schází. Schází mi životní úroveň, což zní depresivně. Ale ne, vážně se mám dobře! Ale chtěla bych trávit na cestách s lidma, který mě obohacujou a který mám ráda, celej život.
Těšim se na Vánoce. Těšim se, jak budu vyspávat. Těšim se, jak možná udělám něco do školy, něco navíc, co mi pak v budoucnu ušetří čas. I když si moc nevěřim. Ale na druhou stranu to zas úplně nezahazuju jako nereálný.
Po Vánocích přijde kolotoč. Uvědomuju si, že je spousta věcí, nad kterejma radši nepřemejšlim. Že na konci ledna je ples, kterej měl bejt můj, a na kterým se nepodílim a jehož součástí budu jenom horko těžko. Že budu maturovat z biologie, což mi ještě před měsícem přišlo jako docela dobrý rozšíření obzorů, ovšem to bylo před tim, než jsem se rozhodla pro FF, obor překladatelství... (Že Cook by mě asi rozhodně na překladatelství připravil líp, než současná profesorka, a že si za to můžu sama, a že to nevnímám jako challenge, i když bych měla). Že nevim, co se se mnou bude dít. Atp.
Ale špatnou náladu nemám. Jenom spoustu problémů a otázek a nejistot a smutků a, jak se ukázalo při psychologický chvilce v PR, i pár komplexů, který si buď nepřipouštim, nebo vznikly až vyslovením nahlas. Všechno to řešim a budu muset řešit mnohem víc. Arrgh.
P.S.: Židlí týdne bylo nelhaní rodičům ohledně mýho středečního alkoholovýho rauše. "Strašně jsem se opila." se vlastně říká docela lehce.
já jsem tak ráda že jste
OdpovědětVymazatbylo to strašně dobrý...
Žejo...
OdpovědětVymazatUž je to tradice! Takže příští rok znova!