No to je dost.
Židle týdne, a vůbec Židle celá, teď měla hodnou chvíli přestávku, ale... za poslední týden od odmaturování se toho událo tolik, na co jsem hrdá, že to prostě stálo za to zapsat. Dělám dospělý věci, jako třeba fakt, že špinavou vodu vyleju do záchoda místo do sprchy, upeču muffiny téměř za čista a ozvu se na nabídku brigády.
A dávám pseudo-buddhisticko-filosofický kázání o absolutním štěstí a překonávání problémů dokonce vlastní mámě.
A mám občas sny o tom, že ještě musím maturovat ze zeměpisu, kterej jsem si vybrala nedopatřením a už si na to nepamatuju, ale jsou to jenom sny a úžasnost reality na mě konečně dopadla!
Právoplatnou Židlí týdne se teda stalo asi to, že jsem se ozvala na ten inzerát na brigádu. A ozvali se mi zpátky. A doufám, že to vyjde.
Optimismus!
pondělí 30. května 2011
úterý 24. května 2011
Šutr #2
Takže to bychom měli.
Ráno jsem stála před zrcadlem před odchodem a říkala si "Až sem dneska znova přijdeš, budeš buď strašně šťastná a odmaturovaná a dospělá, nebo..."
"Nebo" jsem ani nedomyslela, a ani jsem nemusela.
Mám to. Odmaturovala jsem. Všechny šutry, který jsem si s sebou vlekla vlastně celou dobu svého pobytu na střední, jako by spadly najednou. Nebyla to taková ta šílená euforie, ale taková ta příjemná a klidná euforie. Spokojenost se tomu říká, ne?
Moc si vlastně neuvědomuju, že tímhle mám střední za sebou, ani si v tuhle chvíli neuvědomuju, že mě teď v nejbližších měsících moc problémů nečeká. Jenom si říkám, že budu asi dobře spát.
-
Konečně se mám za co odměnit. Poslední půlrok před maturitou byl plnej různejch menších či větších problémů, lží, keců, starostí, věcí povedenejch jen tak napůl... Po opravdu dlouhý době jsem něco vážně dokázala. Je to pocit, kterej se nedá moc popsat, protože mi ještě moc nedochází.
Přede mnou stojí teď ještě státní písemky, který považuju za lehký, protože jsou státní, ehm... Pak přijímačky na vysokou... Samozřejmě že aby mohlo nastoupit opravdu bezstarostný léto, tak se musím někam dostat, ale to snad vyjde. A pak... co budu dělat? Je to tak dlouho, co jsem nemusela dělat nic. Uvidíme. Jedeme dál.
-
P.S.: Židle trochu skomírala, ale to se zlepší. Snad teda. Musím se trochu snažit a hledat, o čem psát. Původní plán byl sem strkat i hlouposti a malý vtipnosti, k čemuž měla sloužit kategorie Smile. Musim se na to víc vrhnout :) (A použila jsem smajlíka, i když jsem se tomu vždycky vyhýbala, ale je to taková optimistická náhražka tečky a můžu si to teď dovolit!)
-
Jo a tím pádem:
Ráno jsem stála před zrcadlem před odchodem a říkala si "Až sem dneska znova přijdeš, budeš buď strašně šťastná a odmaturovaná a dospělá, nebo..."
"Nebo" jsem ani nedomyslela, a ani jsem nemusela.
Mám to. Odmaturovala jsem. Všechny šutry, který jsem si s sebou vlekla vlastně celou dobu svého pobytu na střední, jako by spadly najednou. Nebyla to taková ta šílená euforie, ale taková ta příjemná a klidná euforie. Spokojenost se tomu říká, ne?
Moc si vlastně neuvědomuju, že tímhle mám střední za sebou, ani si v tuhle chvíli neuvědomuju, že mě teď v nejbližších měsících moc problémů nečeká. Jenom si říkám, že budu asi dobře spát.
-
Konečně se mám za co odměnit. Poslední půlrok před maturitou byl plnej různejch menších či větších problémů, lží, keců, starostí, věcí povedenejch jen tak napůl... Po opravdu dlouhý době jsem něco vážně dokázala. Je to pocit, kterej se nedá moc popsat, protože mi ještě moc nedochází.
Přede mnou stojí teď ještě státní písemky, který považuju za lehký, protože jsou státní, ehm... Pak přijímačky na vysokou... Samozřejmě že aby mohlo nastoupit opravdu bezstarostný léto, tak se musím někam dostat, ale to snad vyjde. A pak... co budu dělat? Je to tak dlouho, co jsem nemusela dělat nic. Uvidíme. Jedeme dál.
-
P.S.: Židle trochu skomírala, ale to se zlepší. Snad teda. Musím se trochu snažit a hledat, o čem psát. Původní plán byl sem strkat i hlouposti a malý vtipnosti, k čemuž měla sloužit kategorie Smile. Musim se na to víc vrhnout :) (A použila jsem smajlíka, i když jsem se tomu vždycky vyhýbala, ale je to taková optimistická náhražka tečky a můžu si to teď dovolit!)
-
Jo a tím pádem:
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)