Jinak dobrý.
Jo vlastně - jsem na vysoký! Všechny moje plány se uskutečnily, a teď tak nějak... co, no. Prázdniny, yeah! Radši jsem si červenec nacpala, abych moc nekejsla doma, víme, jaký dopady to na mě mívá.
Ale... všechno mi vyšlo. To znamená, že se v praxi už nemám na co vymlouvat. Že si nemůžu najít brigádu, protože se musim učit. Že můžu sedět celý dny doma a koukat na kultovní britský seriály, protože mám právo odpočívat. A tak podobně.
Ale zase mám právo bejt na sebe pyšná. To už tu dlouho nebylo. Ovšem, ano, hlavně neusnout na vavřínech. Třeba se zase vrátit ke svýmu chátrajícímu blogu? A ke svýmu chátrajícímu zvířeti a tělu a múze? Už je na čase, řekla bych.
