Irritable

Irritable - capable of being irritated; easily exasperated or excited

 Štve mě dost věcí, ale držim to na uzdě. Štve mě poslouchat, jak si lidi okolo mě "haha, najednou uvědomili, že zbývá měsíc do maturity, hahaha". Štve mě, že někomu přijde vtipný, že nic neumí, protože to neni vtipný, je to naopak vážný, a taky nic neumim.

Štve mě, že jsem podala přihlášku na žurnalistiku a deset vteřin na to věděla, že tam nepůjdu. Štve mě dospívání a výhledy a těšení se na prázdniny a to, že momentálně prostě nevim... Ale jsem šťastná. Celkově. Rozhovor s člověkem s pesimistickým pohledem na svět mi ukázal, že na tom nejsem ještě tak špatně. Na to, co mám všechno za sebou, jsem vlastně až nevhodně šťastná.

Blažená nevědomost. Dítě ve mně, který by nejradši strávilo dny zabořený mezi květinama Fatboye a snilo o přírodě, loukách, láskách a jinejch světech a všem, co by mohlo bejt. Dospělej ve mně se zatím projevuje jenom tím vztekem.

A múza. Bože, kam se poděla múza? Kam se poděl můj podělanej talent?! Asi stádium dormance - potřebuju k životu jiný věci, než literární talent. Už jenom měsíc. Snad ne tři. Zařekla jsem se - nebude se opakovat vstupování do školy v srpnu se strachem o budoucnost a ptaní se sama sebe, proč já kráva blbka debilka nedospělá nerozumná nezodpovědná se neučila víc/dřív/líp...

P.S.: Chair of the Week is a thing of legends nowadays. Trochu se stydim, ale tak jednou za čas, no... Yargh.



"You must learn this lesson fast
And learn it well."

Ne, fakt nevim proč ve mně Rea vzbuzuje pocity viny.

Chair of the Week - They say living is good for your soul

Ano ano. Ano ano ano. Improtřesk mám za sebou. Brno je krásné. Meziměstskou diskriminaci jsem nezažila, právě naopak. A podle mě je jejich přízvuk hezkej, tak!

Nebudu se pouštět do nějakejch rozborů mojí činnosti ve škole za uplynulé týdny, a proto je Židlí týdne fakt, že jsem se dokázala zbavit svojí typický melancholický nálady dřív, než mě nadobro uvěznila sedící někde v rohu samotnou a trpící samomluvou. Užila jsem si a několikrát si připomněla, že co si neudělám sama, to nemám.

Bylo to přínosný, únavný, osvěžující. Zahrála jsem si, popila, několikrát se přežrala v rautu, seznámila se s novýma lidma, pokecala, promrzla, zpívala a občas spala. More of these, more often!

Of Explosions and other things

Howg. I mean, wow. Těšim se (i když jsem pořád ještě trochu zklamaná, že vysoký účastnický poplatek nekryje i postele!)!! Je přihlášeno 110 lidí, nebo co! Tak si to shrňme... cesta vlakem do Brna, lidé známí i neznámí, pití, smích, bolest břicha a hlavy, plná penze, zase pití, nesledování času, zapomínání na problémy... a mezi tím samozřejmě hodiny a hodiny hraní!

Neasi!

Byla jsem vyhlášena dvorním fotografem. Doufám, že dvě baterky a kapacita 1000 fotek to zvládnou. Doufám, že to zvládne můj žaludek, moje příčetnost a veškeré moje vlastnictví.

Ale už teď tuším, že se zúčastním něčeho, o čem se budou vyprávět legendy... Yeah!

P.S.: Židle týdne nějak upadá... Slibuju, že se to pokusim napravit... Celkově se Židli pokusim nějak napravit... Here, have a treat!:



No kdo by to byl řekl, což!

Vrátím se a zbývá přesně měsíc do posledního zvonění. Holy moly on a cracker and milk that cow!