Chair of the Decade - aneb Rok 2011 a související

Hrm hrm.
Tak a je to tady. Nejenže skončil rok 2010, ono skončilo i desetiletí 2000 - 2010.  Asi by to chtělo zrekapitulovat.

Desetiletí

Haha. Hm. Tak. Na jeho začátku mi bylo osm. Úspěšně jsem: Vstoupila do puberty. Dostala se na střední. Přežila pubertu. Dovršila 18.

Taky: Jsme se přestěhovali. Koupili mi koně.

Největší fail: Vyhodili me ze školy. Rok před maturitou. Ovšem o tom podrobněji později.

Takže: Hm. Deset let. Bejvala jsem mladá a krásná. Přeloženo bejvalo mi osm a neměla jsem žádný problémy a byla jsem roztomilá. Vlastně se stala spousta věcí, který mě definujou doteď. Mimo jiné jsem začala a přestala jezdit na tábory, který jsem měla tak ráda. Trochu symbol mýho dětství. Na samým začátku desetiletí jsem začala jezdit na koni. Hm. Zůstalo mi to doteď. A tak dále, a tak dále.
Vyrostla jsem. Na konci desetiletí dospívám a je to docela bolestivej proces. Tohle celý ohlédnutí je zajímavý. Je to všechno takový... uspořádaný. Tolik let, tolik vzpomínek, všechno naskládaný za sebou a ani neni těžký si něco vybavit. Jsem zvědavá, co na mě čeká v dalším desetiletí.

Rok 2010

Úspěšně jsem: Co vlastně? Chtěla jsem napsat "Ukončila třeťák", ale ani to neni pravda. Tak prostě... dovršila 18. Přežila krizi? Změnila se. Aspoň trochu, snad. Zvládla máminu nemoc a měsíc bez ní doma. Založila tenhle blog.

Taky jsem: Přestěhovala Irenu do Karlštejna. Ne, vlastně to bylo minulej rok! Ale dobrý rozhodnutí. Zůstala jsem tam. Taky jsem začala chodit na impra. Sice úplně ke konci roku a sice jsem tam byla zatím jenom párkrát, ale myslim, že jsem na něco natrefila.

Největší fail: Vyhodili mě ze školy. Rok před maturitou. Čili jsem tak dlouho kašlala na povinnosti, až to blbě vyústilo. Začalo to všechno v únoru, kterej jsem celej strávilia s nohou nahoře. Byla jsem doma pět tejdnů a neudělala jsem absolutně nic ze svejch povinností. Když jsem se vrátila do školy, všemožnejm opravnejm testům a doplňování učiva jsem se vyhejbala tak dlouho, až to skončilo reparátem z fyziky, na kterej jsem se sice přes prázdniny učila, ale zřejmě ne dost pečlivě. Neudělala jsem ho a odešla z gymnázia Jana Keplera na gymnázium Přípotoční.

Takže: Co se týče... no vlastně všeho to nebyl úplně úspěšnej rok. Myslim, že jsem v něm začala dospívat, ale bylo zapotřebí fakt bolestivejch metod, aby se vůbec něco začalo dít. V tom procesu jsem toho spoustu ztratila, ale částečně i získala (teprv čas ukáže jak hodně a co vlastně).

Předsevzetí na rok 2011

1. Odmaturovat

Nejbližší cíl. Snahy k němu zatím směřujou.

2. Dostat se na vysokou

Přímo závislý na prvním předsevzetí, samozřejmě... Momentálně mám vyhlídlou katedru tlumočnictví a překladatelství při Filosofický fakultě na Univerzitě Karlově a trochu se mi ulevilo, když jsem zjistila, že bych se tam fakt chtěla dostat.

3. Soustředit se

Soustředit se na všechno. Nejvíc na učení a povinnosti, ale taky sama na sebe, co se týče... chování, přistupování k problémům, působení na okolí, psychickýho stavu... Soustředit se na Irenu a věnovat jí péči. Soustředit se na to, co mě baví a nebát se soustředit se na to. Soustředit se na vlastní vývoj, ale taky se občas soustředit na ostatní. Soustředit se na tady a teď.

4. Nelhat

Nelhat, a tím si zajistit klidnej život. Protože pravdu si prostě pamatuju a neztratim se v ní. Víc poslouchat mámu, která má tohle v malíku. Životní rady každopádně. Taky má ve valný většině případů pravdu.

Do příštího roku si přeju... odvahu. Rozhodnost. Jsem fakt zvědavá, kam se všechno potáhne. Zejtra jdu do školy a očekávám, že se všechno začne valit kulometným tempem, s čimž jsem ale na jednu stranu spokojená. Těšim se za rok, až se zase ohlídnu. V mezičase samozřejmě dál potáhnu tenhle blog. Takže sobě i vám přeju úspěšnej rok 2011, a hodně překonanejch židlí!