neděle 7. listopadu 2010

Chair of the Week

     Židle týdne = práce na tom, nenechat se ovládat svým depresivním, zapšklým, negativně smýšlejícím podvědomím.

     Hm. No jde o to, že tenhle minulej tejden se mi fakt dařilo. Ve škole. S lidma. Šla jsem si zkusit impra, kde mě to bavilo a kam bych ráda chodila, když už se mi naskytla ta možnost. Udělala jsem několik věcí, o kterých jsem do tý doby jenom snila. Učila jsem se. Prostě to byl docela úspěšnej tejden, a pak jsem se v sobotu ráno probudila a popadly mě depresivní myšlenky ohledně: nevyřešený budoucnosti // nevycházejících věcí // nevědomosti o světě // a tak, z čehož nic nebyla pravda a bylo to jenom moje podvědomí, který je prostě už tak strašně navyklý hledat na všem tyhlety depresivní/negativní/rádoby dramatický věci, a přísahám, že to vzešlo fakt z ničeho, takže jsem se sama na sebe naštvala a bylo to pryč.
     Metoda naštvání, mimochodem, fakt funguje, aspoň na mě. Včera večer při návštěvě a rozhovoru s Dančuš jsem si uvědomila, že poslední dobou se mi vlastně fakt daří s těma hroznejma zvykama z minulosti bojovat. Opakuju to už postý - vypadá to, že jsem na správný cestě. Nechci najít sama sebe, protože vim, že v tomhle věku se mi to stejně nepovede. Chci hledat sama sebe. Chci se prostě snažit dělat ty správný rozhodnutí a bojovat sama se sebou a někam se tim posouvat.

     -Teď jsem se třeba na chvíli zamyslela nad tim, že by někomu tenhle zápis konkrétně mohl připadat divnej a patetickej a bůhvíco a automaticky moje podvědomí zase začalo s tim, že byhc možná měla změnit styl, ale rychle jsem se okřikla, že to takhle chci, a psala dál... O tomhle mluvim.-

     No takže... vypadá to, že teď bych mohla víc věci zvládat. Uvědomila jsem si, že jsem pořád ještě na začátku toho... všeho. Dospívání. Nějakýho přerodu prostě. Plánuju, ale vlastně vůbec nevim, co bude v budoucnosti. Poprvý jsem opravdu vážně začala přemýšlet nad výběrem vejšky a věcma s tím spojenýma, jako třeba co bych fakt chtěla dělat, že jo :). Inu, konečně se tohleto měnění dává nějak do pohybu. Až mě překvapuje, že jsem fakt už nějakejch změn dosáhla. Jede se dál.

     A random písnička nakonec, venku je hnusno a deštivo, tak nějaká protiváha:




Haha :D Cheers.

1 komentář: