Židle?

Sakra, že jsem to blogování ale zanedbávala, tak ty poslední dva týdny. Stalo se toho spousta, spousta dobrejch věcí, pár špatnejch...

Jsem společensky aktivní, a to vědomí mě hřeje na duši. KL.I.KA., totiž improvizační tým, do kterýho jsem se přidala, mi dělá radost, poskytuje skvělý vyžití, a pravděpodobně pravidelně každou středu zachraňuje život. Jasně, občas pořád na Vršovicích cejtim tu únavnou šeď a ještě se mi občas stýská po Keplerovi, ale jsem ve fázi, kdy jsem docela spokojená s tím, jak život plyne.

Mám teď mimochodem jarňáky. To znamená: udělat přesně určenej počet maturitních otázek za den - ODESLAT PŘIHLÁŠKY na vysoké školy - spát dosyta - držet se plánu a nepolevit (což už se včera stalo, haha).
Uvidíme, jak to půjde.
Jo mimochodem, vysvědčení nebylo zrovna stellar. Spíš naopak. Prospěla jsem, to jo, ale nijak zářně. Asi se ode mě čekalo, že budu mít na lehčí škole lepší známky. Malou útěchou budiž, že jsem naprostou většinu z pěti čtyřek nezachraňovala, nýbrž nečekala. Malý úspěch taky úspěch?? Babička vynadala mámě za moje výsledky. Máma se od mých výsledků distancovala - je to moje vizitka, né její. Souhlasím s ní, a docela často mě napadá otázka, co budu vyprávět svým dětem. Aspoň budu vědět, co by dělat neměly... ne?

Jo a Židle týdne... Já vám ani nevim. Přežívání? Fakt, že jsem několikrát nezatáhla školu, i když jsem měla zaječí úmysly? Přiznání, že moje příprava do školy SMRDÍ? Něco v tom smyslu. Přísahám, že se na Židli v příštím tejdnu budu soustředit víc, a kdo ví, třeba z toho díky krásnýmu graficky vypracovanýmu plánu práce přes jarňáky i něco vyleze...

P.S.: Četla jsem si svůj starý blog iddaelia.blogspot.com. Pobavila jsem se. Několikrát jsem se zarazila. Několikrát mi přišlo, že můj literární talent od té doby fakt zakrněl. Občas mi přišlo, že jsem furt jenom nadávala a sténala, a toť vše. No nicméně, bylo mi těžko u srdce, oukééj?! Ale už je to lepší. Mám málo času na všechno, ale je to lepší!