Aspoň z tý první v řadě, doufám. Mám za sebou těžký období neúspěchů, odkládání věcí, nepřipouštění si problémů, přerodů z dětství do dospělosti. Čeká mě ještě těžší období, kdy se budu připravovat na maturitu/snažit se řešit všechny problémy/snažit se řešit všechny problémy včas/přerozovat se (oficiálně se to stává slovem tady a teď) z dětství do dospělosti. Chci si o tom vést záznamy.
Metaforu se židlí mám od svojí mámy, a jde zhruba o tohle: Řešení problémů je jako vstávání ze židle. Můžeme mluvit a mluvit o tom, že to uděláme, ale aby se to stalo, musíme to nakonec fakt udělat, sebrat se a vstát ze židle. No, něco v tom smyslu, prostě. Osobní význam. Pro mě. Chápejte. A čtěte. Mám v úmyslu povědomí o tomhle blogu rozšířit jak to půjde, a taky přispívat jak to půjde. No, takže židle, here I come.
Jak se dívám na ten obrázek nahoře, tak si říkám, že je spousta krásnejch židlí... a židle vypadá líp, když na ní nikdo nesedí... takže. Radši si nesedat na židle? Ne, už to nezachránim, nebude to dávat smysl....prostě židle : )
OdpovědětVymazatProstě židle no :) Další nekonečná metafora :D Prostě židle je sice dělaná k sezení, ale jak jsme se shodly, vypadá líp, když na ní nikdo nesedí... A bla bla bla :D
OdpovědětVymazat